„Proč jsou tak časté bolesti hlavy?

Protože nemoc napadne vždy nejslabší místo člověka.“ (O. Fišer)

Role nervového systému v těle

Naše tělo je regulováno třemi základními systémy – hormonálním, imunitním a nervovým. Nervový systém je nejvýše postavený a nejsložitější regulační systém organismu. Jeho úlohou je především přijímat, zpracovávat a ukládat informace. Podílí se dominantně na řízení všech funkcí organismu.

Vrcholné řídící postavení nervového systému v rámci regulačních systémů těla je důvodem, proč má smysl mu věnovat pozornost. Právě nervový systém zajišťuje propojení zmíněných rovin.

Z anatomického hlediska můžeme nervový systém dělit na centrální nervový systém tvořený páteřní míchou a mozkem, a periferní nervový systém tvořený nervy hlavovými, míšními, nervovými uzlinami (autonomními a senzitivními) a nervovými pleteněmi autonomními (vegetativními).

V tomto textu se zaměřím jen na úzce vymezenou oblast nervové soustavy – na autonomní (vegetativní) neurony, které řídí vnitřní orgány a tkáně (tj. srdce, plíce, žaludek, střeva, cévy atd.). Jejich řízení nemůžeme ovládat vůlí.

Vegetativní nervový systém

Vegetativní autonomní nervový systém řídí automaticky (bez volní kontroly) činnost všech vnitřních orgánů (včetně cév). Ovlivňuje vitální funkce (např. srdeční činnost, tlak krve, dýchání aj.) a vegetativní reflexy (např. slinění, produkce žaludeční šťávy, polykaní, kašel, zvracení aj.).

Z funkčního hlediska ho lze rozdělit na tři oddíly: sympatikus, parasympatikus a enterický nervový systém. Těmto systémům jsou nadřazena autonomní centra v hypotalamu.

Sympatické a parasympatické nervy mají navzájem protichůdné účinky: funkci, kterou sympatikus tlumí, parasympatikus stimuluje a naopak.

Za normálních okolností oba tyto systémy pracují v rovnováze a vzájemně se doplňují. V případě nerovnováhy či onemocnění však mohou být nadměrně aktivní nebo naopak utlumeny. V tomto článku se podíváme na to, které oblasti tyto systémy řídí a na jaké funkce našeho organismu může mít vliv případný nerovnovážný stav.

Sympatický nervový systém

Sympatikus je „akčním systémem“, který připravuje organismus k aktivitě. Sympatikus svoji činnost výrazně zvyšuje v situacích ohrožení, zvýšených nároků, v rámci poplachové fáze stresové reakce aktivuje tělesné systémy k „boji nebo útěku“. Mimo stresu se sympatický nervový systém aktivuje například při prožívání silných emocí, při hypoglykémii i při užívání rozličných léků.

Je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí. Mobilizuje zásoby energie a mimo jiné zpomaluje proces trávení. V těle zodpovídá za energii, motivaci, elán a nadšení.

S cílem nabudit a aktivizovat organismus zvyšuje srdeční frekvenci, rozšiřuje průdušky a zrychluje dýchání, tlumí činnost trávícího systému.

Působením sympatiku se mimo jiné zvětšuje průměr zornice, rychlost vedení vzruchu v myokardu, dráždivost i síla srdečního stahu, aktivuje se dřeň nadledvin. V pohlavním ústrojí řídí sympatikus ejakulaci.

Během poplachové reakce se napínají svaly, stoupá krevní tlak, zvyšuje se sekrece potu, bledne kůže, mobilizují se bílé krvinky, rozšiřují se cévy svalů, zvyšuje se množství histaminu v těle.

Parasympatický nervový systém

Parasympatikus je aktivován zpravidla v době klidu. Má opačné účinky než sympatikus: zmenšuje průměr zornice a stimuluje slzné žlázy, snižuje srdeční frekvenci i rychlost vedení, dráždivost a sílu srdečního stahu, zužuje průdušky a zpomaluje dýchání, významně stimuluje činnost trávícího systému, v zevních pohlavních orgánech rozšiřuje cévy. Celkově tlumí tělesné i psychické pochody.

Parasympatikus řídí imunitní funkce, trávení, budování a opravy tkání. Je většinou nejaktivnější v průběhu spánku a jeho aktivita směřuje k útlumu mnohých funkcí. Zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí a je odpovědný za přechod od sympatiku do klidového stavu.

Enterický nervový systém

Třetí oddíl je uložen přímo ve stěnách trávící trubice a tvoří ho kolem 100 milionu neuronů. Je propojený se sympatikem a parasympatikem, ale vykazuje určitou míru autonomie. Reguluje sekreci trávících šťáv, průtok krve stěnami trávícího traktu a řídí pohyby trávící trubice.

Někdy se také nazývá „mozkem v břiše“.

Tyto nervové systémy se za dobrých životních podmínek a okolností automaticky a plynule mezi sebou přepínají a jejich činnost je v rovnováze.

Bohužel často se stává, že život nám nenadělil ideální podmínky a my začneme trpět bolestmi hlavy, nespavostí, zažívacími obtížemi všeho druhu, emočními výkyvy, únavou, zvýšeným krevním tlakem, alergiemi a astmatem, srdečními potížemi aj.

V navazujícím článku se budu věnovat působení stresu a jeho významu pro náš život. Naváži možnými způsoby, jak nadměrnou stresovou reakci uklidnit, jak pomoci parasympatiku k přechodu do klidové fáze a jak dokončovat tzv. vazomotorický cyklus během terapie, meditace, relaxace, masáži nebo pomocí vegetoterapie.

Zdroje informací:

M. Orel, V. Facová – Základy stavby a funkce nervového systému

A. Merkunová, M. Orel – Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory

https://www.green-market.cz/blog/parasympaticky-a-sympaticky-nervovy-system/