Tento text volně navazuje na článek Svalový a charakterový pancíř. Charakter je hypotetický konstrukt. Nikdo není čistým charakterovým typem, spíše má každý člověk prvky různých charakterových typů. Vývojově nejstarším - tedy ten, co vzniká v nejranějším dětství - je schizoidní typ. Na něj navazuje orální typ.

Tento sice není nejčastějším typem struktury, ale orální znaky a sklony lze zjistit téměř u každého jedince, který podstoupí analytickou terapii.

Orální charakter se rozvíjí u lidí, kteří jako novorozenci a batolata zažívali deprivaci a bylo ohroženo jejich právo cítit se v bezpečí. Takový člověk se v pozdějším období bojí mít nějaké potřeby. Je to důsledek nenaplněné touhy po jídle (výživě) a kontaktu. Dítě bylo ponecháno samotné, až tuto touhu vzdalo. Rozhodnutí, které učinilo je, že potřeby jsou nebezpečné, protože se nikdy nenaplní, a nikdo tu pro něj není. Následkem toho mají lidé s orálním typem problémy související s výživou a podporou. Mají hlubokou touhu někoho se držet, přilnout a být podporován. Avšak jakkoliv jsou drženi, objímáni a vyživování, nikdy nemají dost, protože to plně nepřijímají. Jakoby se jim receptory, díky kterým mohou vnímat, že výživu přijímají, uzavřeli a nemohlo přes ně nic procházet nebo jen velmi málo. Člověk s orálním charakterem má obvykle problémy s jídlem a mohou mít gastrointestinální potíže. Často silně reaguje na zklamání a na mnoho situací odpovídá s pocitem, že není milován. Tento pocit mu následně brání, aby o něco požádal, aby si řekl o naplnění svých potřeb. Rozvoj orálního charakteru může při nepříznivých podmínkách vyústit až do klinické deprese.

Lidé tohoto typu se potýkají s trvalým pocitem nedostatku, pocitem potřeby něčeho, čeho se jim nedostává. Hluboko uvnitř mají zakořeněný pocit prázdnoty, pocit, že jim v životě vždy něco chybělo a stále cosi chybí. Tento pocit vede buď k tomu, že se jejich touha stupňuje, nebo že se toho nadobro vzdali a žijí s trvalým přesvědčením: “Stejně nic nedostanu, proto raději nic nepotřebuji.”

I jejich tělo vykazuje známky nedostatku: jeho svalová hmota je nedostatečná a jeho tělesná síla snížená. Tito lidé působí spíše astenicky, snadno se unaví a lehce se vzdávají; jejich typickým tělesným pocitem je prázdnota, ztráta energie a slabost. Člověk s orálním charakterem je často bledý, hubený a vypadá nezrale. Potřeba podpory a průvodní pocit slabosti je u něho často evidentní podle zablokovaných kolen a úzkých chodidel. Časté jsou ploché nohy. Hlava je nakloněna dopředu, hrudník propadlý, břicho měkké a vystupující. Celkový dojem je málo nabité, zhroucené tělo, které musí být podpíráno. Svalstvo je málo vyvinuté. V očích může být výraz úpěnlivé prosby o podporu. Muži mívají méně vyvinuté tělesné ochlupení a ženy nadměrně vyvinutá prsa. Spolu s hubeným propadlým hrudníkem se často vyskytuje charakteristická prohlubeň v dolní části hrudní kosti. Orální orgány jako takové se vyznačují plnými rty a vyšpulenými ústy. Kůže je často tenká a snadno se na ní dělají modřiny.

Lidé, pro které je tento postoj charakteristický, se vyznačují poddajným charakterem; vnímají vlastní pohnutky a impulzy, avšak jejich energie se rozplyne ještě dříve, než něčeho dosáhnou.

Alexander Lowen popisuje případ pacienta, jehož postoje byli pro orální charakter typické. Tento pacient pociťoval silnou nechuť k práci a nedokázal se smířit s tím, že práce je nutnost. Často ji měnil, nedokázal si udržet trvalé zaměstnání. Měl pocit, že svět mu dluží živobytí. Takové přesvědčení svědčí o silné vnitřní deprivaci.

U tohoto pacienta se také setkal s typickými projevy orality v milostném vztahu. Jeho zájem o protějšek je spíše narcistický, jeho požadavky velké a reakce omezená. Očekává pochopení, soucit a lásku a je přehnaně citlivý na jakýkoliv chlad ze strany partnera nebo okolí. Vzhledem k tomu, že pro protějšek je nemožné naplnit jeho narcistické požadavky, pociťuje tento člověk odmítání, roztrpčenost a nepřátelství. S ohledem na to, že jeho partner má vlastní potřeby, které orální charakter nedokáže uspokojit, ocitají se oba partneři takřka v trvalém konfliktu. Závislost je značná, ale často se skrývá za nepřátelstvím.

Mají obtíž s mobilizací energie. Hlavním problémem je pro ně především nashromáždit energii a cíleně vstoupit do kontaktu s okolím. Jejich silnou stránkou bývá ochota a schopnost reagovat na signály a podněty z okolí, zvláště na projevy druhých lidí. Jejich vnímavost jim umožňuje reagovat na nálady druhých s přesností seizmografu. Ve vztazích k druhým se tento postoj vyznačuje tendencí “opírat” se o partnera a sklonem obdivovat druhé. Tyto tendence vedou nakonec většinou ke zklamání, protože nedojde k naplnění jejich vnitřní prázdnoty.

Posilujte vaše tělo

Pro tyto lidi je důležité především posílit své svaly, cvičit vlastní vytrvalost a dále se učit delší dobu setrvávat v napětí. Začněte posilovat svoje tělo a postupem času si budete postupně také uvědomovat, že se cítíte a prožíváte jako silnější. Jestliže se při cvičení prohloubí váš dech a váš krevní oběh se povzbudí, pokuste se vydržet několik minut tento vzrušený stav, nepřestávejte ihned s cvičením, když se stává namáhavým. Cvičení však ukončete ještě dříve, než energii úplně spotřebujete a klesnete vyčerpáním.

Zdroje informací:

Hoffmann R., Gudat U. - Bioenergetická cvičení

Lowen A. - Jazyk těla (Tělesná dynamika charakterových struktur)

Smith E.W.L. - Tělo v psychoterapii